Tavené plastiky a objekty
Jaroslav Svoboda se dostal do kontaktu se sklářskou tvorbou už v útlém věku, v brusičské dílně svého otce, který pracoval pro sklárnu Inwald v Poděbradech. Jako vedoucí sklářské huti ve Škrdlovicích se intenzivně staral o technický rozvoj sklárny, avšak stejně důležitá se mu jevila péče o výtvarnou úroveň produkce huti. Prostřednictvím sklářských sympozií zval ke spolupráci přední sklářské tvůrce. Když se mu ale zdálo, že tato spolupráce přináší své ovoce v rozvíjejícím se mistrovství dělníků ve sklárně, ale neprojevuje se příliš v běžné výrobě, pustil se s velikou vervou do navrhování rozsáhlých kolekcí stolních a dekortivních předmětů pro škrdlovickou huť. Zkoušel přitom znovu oživovat už opomíjené techniky a hledal cesty, jak využívat netradiční spojení technických a výtvarných konceptů jak v designu, tak ve volné tvorbě. Po roce 1990 si Jaroslav Svoboda splnil svůj sen, když otevřel vlastní sklárnu v Karlově.